Vorlage:1937 Rezensionen Vom Leben des Glaubens

• [1937-041] [Tschechisch] Rezension zu: Guardini, Vom Leben des Glaubens in: Akord, 4, 1937, S. 19 f. [neu aufgenommen] - [Rezension] - https://books.google.de/books?id=90hEAAAAIAAJ; zu Romano Guardini:
  • S. 19 f.: „Zvuk jména Guardini je u nás tak dobrý, hlavně zásluhou Floriánovou, že nepotřebuje zvláštních chval. Viděli jsme jak hluboké je jeho pochopení smyslu a podstaty, když jsme četli o smyslu trudnomyslnosti nebo výklad liturgických znamení. Tajemství života z víry, o níž jsou řečeny v evangeliích věci tak úžasné, jistě není menší. Snad nám - kteří jsme všichni malé víry a mnozí náchylni honosit se tolerancí, - víc než parafráze prospěje, přečteme-li si několik slov o obsahu Víry. „Víra není pojem nadřazený, který se hodí na mnohé druhy: křesťanský a mohamedánský, antický a budhistický, nýbrž jméno pro něco, co je jedinečné: Odpověď člověka Bohu, jenž přichází v Kristu. To se zdá nejprve úzkoprsé a nesnášenlivé. Ale přihlédneme-li dost jasně, ukáže se, že již zcela přirozeně vzato je ona domnělá šíře a duchovost tohoto druhého, „snášenlivého“ pojetí, jen známkou slabosti srdce a ducha bez vášně. Jen řekněme člověku, který někomu dal nejen úctu a blahovůli, ale lásku až do posledka, tělo i duši a všechno své — jen mu řekněme: „Láska“ je obecná a může býti mezi nejrůznějšími lidmi, tebou a tímto a oním druhým a kýmkoliv jiným! Nechápavě by se na nás asi podíval a nechal nás stát. Nebof co by měl odpovědět na slova, jež tak urážejí jeho nitro? Kdyby však přece promluvil, pak by řekl: „Vždyť moje láska není případ! Vždyť nemám žádnou obecnou lásku, která se ná- hodně hodí na mne a na tohoto druhého! Mám lásku k Němu, a s ním ona též stojí a padá. To je její risiko a její cena. Tuhle tento člověk je moje láska!" Takový člověk by ihned porozuměl, kdyby se mu řeklo, že se Víra nedá odloučit od obsahu. Víra je i obsah. Je určena tím co věří. Víra je živý pohyb k Tomu, v něhož se věří. Je živou […]
• [1937-042] Heinrich Getzeny: Rezension zu: Guardini, Vom Leben des Glaubens, in: Schönere Zukunft, Wien, 12, 1936/37, II, 29 (18. April 1937), S. 761f. [Gerner 392] - [Rezension] - [noch nicht online]
• [1937-043] Otto Karrer: Rezension zu: Guardini, Vom Leben des Glaubens, in: Schweizerische Rundschau, Einsiedeln, 37, 1937/38, S. 816 [Gerner 392] - [Rezension] - https://books.google.de/books?id=pwgYAQAAIAAJ
• [1937-044] Karl Korn: Literarische Ernte 1936 (Rezension zu: Guardini, Vom Leben des Glaubens), in: Die Tat, 28, 1936/37, 1937, S. 676-688, zu Romano Guardini S. 679 [neu aufgenommen] - [Rezension] - https://books.google.de/books?id=Ps8XAQAAIAAJ oder https://books.google.de/books?id=uCS7H38KcuoC; zu Romano Guardini:
  • S. 679: „Die Olympiade nahm eine Anzahl katholischer Philosophen zum Anlaß, in einer Schrift „Vom Sinn des Leibes in Antike, Christentum und Anthropologie der Gegenwart“ über die metaphysische Bewertung des Leibes in den Hauptsystemen der abendländischen Weltanschauungen eine Reihe interessanter vergleichender Studien anzustellen. In der geistigen Nähe dieser Schrift, wenn auch mit ganz andern Fragestellungen beschäftigt, befindet sich Romano Guardini, von dem im Jahre 1936 die kleine Schrift „Vom Leben des Glaubens“ erschien. Guardini ist der christliche Humanist, der in jedem Menschlichen den Wurzelgrund einer christlichen Existenz für gegeben hält. Mehr als das spekulative und zugleich auf praktische Lebensgestaltung gerichtete Element hat Guardini wohl mit dem Grafen Keyserling nichts gemeinsam, von dem Das Buch „Vom persönlichen Leben“ erschien.“